Vedle utkvělé představy... že získám korunku vévody z Chalfontu, se obějvila další. Že vévodkyně po mém boku bude Edith z Ascoynu.

Odehrálo se několik věcí, o kterých jsem se právě dozvěděl.

A já si všiml tvého vietnamského pásku.

To není vada. To je uvědomění.

A najednou jsem si uvědomil, že jsem se soustředil jen na svůj hlas a přesvědčení.

Zjistil jsem, že si lidé začínají všímat toho, že cítím nenávist ke spoustě z nich a bylo to pro všechny nepříjemné že je nemůžu vystát a že jsem pořád nervozní

To, co mě přivedlo do celé této diskuse byl fakt, že, - když jsem dělal na multi-miliónovém výzkumném úsilí - v 80. a 90. letech, uvědomil jsem si, že se jedná v podstatě o agendu - k uzavření poloviny Spojených států do koridorů - divočiny a rezervací.

A začal jsem si uvědomovat problémy daleko důležitější, než ty moje.

Když jsem viděl Micka a Simona v klubu, uvědomil jsem si, jakou jsem urazil cestu za těch pár měsíců, co jsem potkal Louiho.

Byl jsem si vědom, že měl poměr.

Uvědomil jsem si, že jsem témuž autu dal pokutu dva dny předtím, než slečna Solandresová údajně přijela do Paříže.

Poznal jsem celou muzikantskou scénu, která opravdu spolupracovala na vytvoření svého vlastního světa, ve kterém se muzikanti navzájem ovlivňovali, tvořili komunitu a vytvářeli kapely.

Začal jsem vnímat zvuky pohybů okolo mě.

Ale rychle jsem se od něj dokázal odpoutat a zaměřit se pouze na tok Chi.

Když jsem s nimi šel, uvědomoval jsem si jejich věkové rozdíly.

Dozvěděl jsem se o hrozbě pro Její Výsost a myslel jsem, že je mou povinností šlechtice a stálého a skutečného králova přítele ho o tom informovat.

Ale ano. Jsem si vědom, že ač je příliš pozdě, mohu bojovat prohranou bitvu.

Právě čelím vážnému problémuu a vzpamatovávám se ze šoku.